Knihy

Vrátíme se do neobyčejně silných a podmanivých okamžiků, jak se odehrály v Praze, ale také v Berlíně nebo v Bukurešti. Zároveň Jan Šibík mapuje události, které k Sametové revoluci v Československu vedly - a je to zvláštní a nejspíš i příznačné, ale tyto fotografie nejsou jen vzpomínkou. Naopak, nutí nás přemýšlet o všem, co se dnes odehrává. Ve světě, v České republice i v našem vlastním životě…

 Jan Šibík jako jediný fotograf v České republice během revolučního roku 1989 zdokumentoval celý rozpad socialismu ve východní Evropě. První část výstavy je věnována demonstracím v Československu, které předcházely sametové revoluci.  Jedná se především o srpnové výročí okupace sovětskými vojsky, 70. výročí vzniku republiky, Palachův týden a další události.

​Druhá část knihy je věnována pádu Berlínské zdi, kterou fotografoval ze západoberlínské strany. Následuje revoluce v Československu a demokratická volba Václava Havla prezidentem. Další částí jsou fotografie z prosince roku 1989 z revoluce v Rumunsku, čímž se celý cyklus drolení socialismu ve východní Evropě uzavírá.  

Deset let, tak se jmenuje nová kniha Jana Šibíka. Jak název naznačuje, shrnuje práci autora, jenž dlouhodobě formuje podobu české reportážní fotografie, za uplynulou dekádu – a ve svém celku se stává svědectvím o proměně světa, k níž v uplynulém desetiletí došlo. 

Jan Šibík je tam, kde se něco děje. A tak na začátku období vymezeného roky 2007 až 2016 převažují ještě přírodní katastrofy, respektive jejich následky – tajfun Haiyan nebývalých měřítek na Filipínách, nepokoje po zemětřesení na Haiti. Jsou zde i skutečně unikátní snímky z KLDR coby svědectví o existenci ideologie nesvobody a násilí, jež ovládala velkou část světa v nedávné minulosti. 

Potom přichází – snad jako spojovací článek a předzvěst budoucích událostí – arabské jaro s krvavými událostmi v Egyptě a Libyi.

Další části knihy části už zcela dominují bolestné důsledky nových ideologií, s nimiž je současný svět konfrontován. Ruského velmocenského imperialismu, jak se projevil během občanské války na Ukrajině, a zejména militantního islamismu, jenž vyprovokoval uprchlickou krizi dosud nebývalých rozměrů. Ta se stala v uplynulých letech hlavním tématem Jana Šibíka.

Jeho výjimečné fotografie jsou dokladem toho, že ideologie nesvobody a násilí hledá a nabývá pokaždé novou podobu. A hlavně že se ocitáme tváří v tvář tomuto nebezpečí nepřipraveni stejně, jako byli naši předci nepřipraveni na zrůdné a autoritářské doktríny ve dvacátém století. V tom je zásadní myšlenkové poselství Šibíkových fotografií.

Text: Dan Hrubý